Jak dobrá je vlastně naše strava?

„Tak dlouho už žiji bez LaVity, pane Truntschko, proč bych je měl tedy zase užívat?“ Tato otázka mi před nedávnem byla položena v jednom soukromém rozhovoru. A protože na ni nelze dobře odpovědět ve dvou nebo třech větách, vyvinula se z toho dlouhá a zajímavá debata. Má žena, která se tohoto rozhovoru též účastnila, pak dostala nápad, abych k tomuto tématu napsal článek. Tímto tak tedy činím. A udělám nejlíp, když začnu pěkně od začátku … Vývoj lidstva začal asi před dvěma miliony let. Z této doby pocházejí první primitivní nástroje a přežití člověka bylo závislé na tom, co se mu podaří během dne ulovit a nasbírat. K jídlu bylo to, co nám darovala matka příroda – především rostlinná strava založená na plodech, bobulovinách, koříncích, houbách a zelených částech rostlin. Občas byla strava vylepšena drobnou divokou zvěří, ptačími vejci, rybami nebo plazy. Tento způsob stravování zajistil našim předkům nejspíš rozhodující evoluční výhodu. Zajímavé je, že jakmile se člověk usadil a začal se zemědělstvím (ve střední Evropě asi tak kolem roku 5500 před Kristem), jeho stravování se zhoršilo. Archeologové našli jasné důkazy potvrzující nedostatečnou stravu. Kromě divočiny, ryb, hub a bobulí měl nyní člověk k dispozici převážně jen obilné pokrmy ve formě kaše nebo jednoduchého chleba, který se pekl na ohni. A dnes? Od mladší doby kamenné bydlíme v příbytcích, pěstujeme rostliny, chováme zvířata a naše těla zatěžujeme příliš jednostrannou stravou. Živíme se především produkty z obilovin. Už několik desetiletí žijeme v době průmyslově upravovaných potravin. Tato změna je zajisté tou největší a nejrychlejší v dějinách lidstva – a je pro nás požehnáním i prokletím zároveň. I když v průmyslově vyspělých částech světa nestrádáme a máme dostatek přísunu kalorií, výživoví poradci dospěli k tomu, že s příjmem vitálních látek na tom byli lidé mnohem lépe před 100 000 lety.

Až 70% tzv. prázdných kalorií

V současné době určují náš každodenní jídelníček narychlo připravované pokrmy, občerstvení, fast food a hotové pokrmy (doslova řečeno pohodlné stravování). Velká část energie pochází ze skrytých tuků a bezcenného cukru, tedy tzv. „prázdné kalorie“, které mají sice dostatek (někdy až přespříliš) energie, ale neobsahují žádné vitamíny, minerály nebo jiné plnohodnotné vitální látky. Dohromady s výrobky z bílé mouky a alkoholem jde až 70% námi přijímané energie na konto prázdných kalorií. Náš všední den tedy skoro neumožňuje vyvážené a zdravé stravování. Všude vládne spěch a nedostatek času. Sečteno a podtrženo, náš jídelníček je určován průmyslově vyráběnými potravinami a jíme velmi málo čerstvých potravin. Do potravin se přidávají mnohá „éčka“, o obilí se dočteme, že díky technickému sušení tzv. polycyklickými aromatickými uhlovodíky je pro organismus zátěžové. O masu se zase dozvídáme, že je plné antibiotik. V tomto výčtu bychom mohli pokračovat donekonečna a k nejnovějším skandálům týkajících se potravin se nechci vůbec vyjadřovat.

Existuje tedy vůbec správná výživa?

Jak by tedy mělo naše stravování vypadat? Na tuto otázku se snaží odpovědět mnoho  knih a teorií. Nezpochybnitelným faktem je, že co přijde na náš talíř, mělo by být co nejvíce přírodní a čerstvé. Měli bychom tedy jíst co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. U tuků bychom měli upřednostnit za studena lisované rostlinné oleje, které nám zároveň dodávají omega-3 mastné kyseliny. U masa by měla být rozhodující kvalita, ne jeho cena. Uhlohydráty bychom měli upřednostnit ve formě celozrnných výrobků. K základním kamenům zdravé a pestré výživy patří bezpochyby také čerstvé ovoce, zelenina a byliny.

Jíme velmi málo ovoce a zeleniny

Kolik ovoce a zeleniny vlastně potřebujeme? Světová zdravotnická organizace (WHO) dává svým heslem „Pětka denně“ jasné doporučení. Pět porcí ovoce a zeleniny denně, kdy v centru dění má být především zelenina. WHO udává, že bychom měli každý den sníst 250 gramů ovoce a 400 gramů zeleniny. Někteří vědci považují pět porcí denně za minimální doporučenou dávku a vybízejí k sedmi i více porcím. Každodenní realita je ale od těchto dat na míle vzdálená. Jak prokázala výroční zpráva zdravotnické organizace WHO z roku 2004, jen čtyři procenta obyvatelstva dodržuje tyto dávky a sní každý den pět porcí ovoce a zeleniny. Nová čísla byla nedávno konkrétněji prezentována na veletrhu „Fruit Logistica“ 2015. Podle nich si každý obyvatel Německa denně koupí v průměru 118 gramů ovoce a 99 gramů zeleniny. Bohužel polovina tohoto množství ale skončí v odpadkovém koši, čímž se nedávno také zabývala jedna studie. V konečném výsledku tak na talíř doputuje průměrně 66 gramů ovoce a 52 gramů zeleniny.

Přijímáme mnohonásobně méně vitálních látek než je doporučeno

Co vůbec vitální látky znamenají pro člověka? Nejnovější celoněmecká studie přinesla k tomuto tématu mnoho dat. U různých živin, např. niacinu nebo draslíku, dosáhne požadované hodnoty jen málokdo a jen s velkou námahou. Týká se to i dalších velmi důležitých živin. Doporučené dávky nedosahujeme ani u těchto látek: [table id=3 /]

Proč se spokojit jen s dostačující úrovní, když by to mohlo být lepší?

Cožpak nejsme rozčarováni z těchto hodnot? Přitom mnozí experti míní, že referenční hodnoty udávané zdravotnickou organizací nenabízejí víc než jen dostačující základ pro zdravého člověka proti nedostatku vitálních látek. Je ale dostačující vlastně dostatečné? Jako bývalý profesionální sportovec to vidím samozřejmě jinak. Proč jen dostačující úroveň, když by to mohlo být mnohem lepší? Tento cíl sleduje také ortomolekulární medicína. Její doporučení se nezaměřují jen na „dostačující“, ale na „nejlepší možné“ zásobení buněk a organismu potřebnými látkami. Jen takové zásobení může zaručit, že obranyschopné a obnovující mechanismy budou co nejlépe pracovat a fungovat. Toto optimální zásobení těla všemi důležitými vitálními látkami je nutným předpokladem pro nejlepší tělesnou a duševní výkonnost, zdraví a vitalitu, stejně jako pro silnou a stabilní imunitu. „Dostačující“ zásobení je podle příručky ortomolekulární medicíny sice dobré pro zabránění projevům nedostatku, přesto mohou buňky tímto nedostatkem trpět. To může při zvýšené zátěži vést k únavě a nejrůznějším restrikcím imunitního systému, výkonnosti, psychiky, koncentrace, hladiny hormonů nebo k poškození kůže, vlasů a nehtů.

Stres a spol. – když je zvýšená poptávka po vitálních látkách

Jaká zátěž, okolnosti a životní situace mohou následně vést ke zvýšení potřeby lidského organismu po vitálních látkách? Kromě výše popsaného nevyváženého stravování je to také stres, silná duševní či tělesná zátěž, diety, užívání léků (i hormonální antikoncepce), zátěž životního prostředí (např. prachová situace), ale i vlastní hříchy jako kouření nebo častá konzumace alkoholu. Dobře také víme, že to může nastat i v období těhotenství, kojení, menopauzy nebo v dětství a dospívání. Nezřídka bývá chronické onemocnění způsobeno dlouhotrvajícím nedostatkem vitálních látek.

LaVita vyplní tuto mezeru

Všechna tato čísla a fakta ukazují, že mezi zdravou optimální výživou a tou skutečnou je poměrně velká mezera. Tomu tak bylo už i před 20 lety a jako pragmaticky smýšlející člověk jsem už během své profesionální sportovní kariéry přemýšlel o řešení tohoto problému. Výsledkem je LaVita, která je na trhu již více než 15 let. LaVita je koncentrát z více než 70 surovin a je složena tak, aby mohla přirozeným a vhodným způsobem každý tuto mezeru vyplnit.

Studie prokázala, že LaVita zlepšuje stav vitálních látek

Je pro mě důležité, abych zdůraznil, že LaVita není ani zázračný přípravek, ani žádný všelék. Není nic víc ani nic míň než jednoduché, přirozené a chutné řešení pro zajištění optimálního denního přísunu vitálních látek. Prokázaly to nejen tisíce dopisů spokojených zákazníků, ale i mezinárodně publikovaná studie ve Vídni. U více jak stovky účastníků bylo změřeno, že se viditelně zlepšily jejich hodnoty vitálních látek v krvi, a to i u zdravých jedinců, nikdy ale nepřekročily maximální doporučené hodnoty. Vědci soudí, že hlavní zásluhu na tom má vyvážené složení LaVity. Shrnutí těchto a dalších studií najdete zde: na studie s LaVitou.