Proč? Protože při nízkých teplotách snáze přežívají a protože naše obranyschopnost je oslabená. Leda že bychom se dobře připravili.
S klesajícími teplotami se metro, kancelář a školka mění v koncert posmrkování, kašlání a kýchání. A to z jednoduchého důvodu: v chladném počasí se viry snáze šíří. Přežívají totiž déle mimo tělo hostitele, například na klikách či madlech veřejných dopravních prostředků. Vědci z univerzity Yale dokonce zjistili, že naše nosní sliznice je v chladu náchylnější. Odtud se viry dostávají do našeho těla. Víc než kdy jindy je nyní důležité pečovat o svůj imunitní systém a připravit jej co nejlépe na nadcházející výzvy. Vrozená nebo naučená – ale ne neměnná Imunita je ochranným štítem našeho těla. Podílejí se na ní orgány, tkáně, buňky a protilátky. Jsou rozprostřené po celém těle a úzce spolupracují. Nejdůležitější zúčastněné orgány a tkáně jsou morek, slezina, lymfatický systém, sliznice a střevo. V rámci imunitního systému rozlišujeme vrozenou a získanou imunitu. Vrozená imunita je velice rychlá a reaguje během několika minut. Jak už její název napovídá, je zakotvená v našich genech a z principu probíhá vždy stejně.
První „bariérou“ vrozené imunity, kterou musí vetřelci zdolat, jsou naše pokožka a sliznice v nose, ústech a hltanu. Pokud viry a spol. přijmeme s potravou, setkají se nejprve s naší žaludeční kyselinou. Tyto „fyzikální“ obranné strategie tvoří jakýsi předvoj imunitního systému. Až když jej choroboplodné zárodky překonají, aktivují se další imunitní složky.
Jsou to takzvané makrofágy, které patří k bílým krvinkám. Vyskytují se v celém těle a vrhnou se na vetřelce, které rozpoznají, obklopí a stráví. Jejich kořistí jsou bakterie, viry, spory hub a také degenerované tělesné buňky. Vrozená imunita zahrnuje ještě bezpočet dalších součástí a signálních látek. Jejich funkce jsou neuvěřitelně komplexní a vzájemně působí jako ozubená kola..
Získaná imunita doplňuje tu vrozenou. Je schopná vytvořit antigeny. S jejich pomocí lze rychleji rozpoznat vetřelce, se kterými se tělo už někdy setkalo, a okamžitě je zneškodnit. V takovém případě jsme proti dotyčné nemoci „imunní“.
Co je vlastně „normální“ imunitní systém?
Úderná síla naší imunity je závislá na mnoha faktorech. Jako všechny živé systémy je i ona náchylná k poruchám. Může se například stát, že reakce na choroboplodné zárodky bude příliš pomalá nebo příliš slabá. Stejně tak mohou degenerované buňky zůstat neodhaleny a nekontrolovaně se množit. Na druhé straně může imunitní systém také spustit „nadměrnou reakci“ nebo si vjemy špatně vyložit.
Jak posilnit svůj imunitní systém
Zdravá výživa obsahující velké množství ovoce a zeleniny je nejlepším základem pro dobou obranyschopnost. Ideální by bylo 5–7 pokud možno různorodých porcí za den. Dále je důležité dostatečně pít – i v chladném ročním období! Vytopený vzduch v obytných a pracovních prostorách totiž rychle vysouší naše sliznice v nosu a hltanu. Viry a bakterie se tak snáze dostanou do těla, protože první důležitá bariéra imunitního systému je oslabená.
Neméně důležité jsou sport a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Tělesná aktivita zlepšuje zásobování organismu kyslíkem a zrychluje tak reakční dobu. Pohyb také odbourává stres, který je jedním z nejhorších nepřátel imunity.
A nakonec náš imunitní systém potřebuje čas a „materiál“ na učení. To znamená, že děti právě nemusí vyrůstat ve sterilitě. Právě naopak – zdá se, že určité množství „špíny“ vyškolí imunitní systém natolik, aby příště už nereagoval reagovat tak zbrkle.
Náš imunitní systém je komplexní, stejně jako možnosti, jak jej ovlivnit. Měli bychom se této šance chopit, protože jednu věc zatím nedokážeme mít pod kontrolou: zimu!