Seriál o "éčkách" – 2. díl: Konzervanty v našem jídle

V druhém dílu našeho seriálu o „éčkách“ se bude vše točit kolem látek, které zachovávají delší trvanlivost našich potravin. Jedná se o konzervanty. Co tedy vlastně obsahuje naše jídlo?

[white_box] V našem seriálu o „éčkách“ najdete tato témata:

1. díl: barviva
2. díl: konzervanty
3. díl: sladidla
4. díl: náhražky cukru

[/white_box] Konzervanty či-li konzervační látky jsou přidávány do potravin, aby pozdržely růst bakterií a plísní. Dávno předtím, než převzaly tuto úlohu konzervanty, byly známy cesty a možnosti, jak zachovat trvanlivost potravin. Třeba odvařením vody (sušením nebo redukcí), přidáním soli, cukru nebo třeba uzením: odjakživa používají lidé tyto „fyzikální“ možnosti, aby mohli delší dobu zdravě jíst a pít. Dnes tento proces mnohonásobně usnadňuje chemie. Typickými skupinami potravin, u nichž se používají konzervační látky, jsou pečivo, sušené ovoce, produkty z ryb, uzeniny, šťávy a limonády. Mohou být používány jen v určitých množstvích a jen k tomu povolených potravinách. To právně upravuje směrnice o přídavných látkách v potravinách. Co tedy vězí za tzv. „éčky“ a za těmi názvy látek, které máme na obalech potravin problémy vůbec přečíst? Ukážeme vám, jaké „přirozené“ přídavné látky existují, a co byste měli raději nechat ležet na regálech obchodů:

E 200 – 203 kyselina sorbová, sorban draselný a vápenatý

Kyselina sorbová a její soli sorban draselný a vápenatý se v přírodě vyskytují v jeřabinách. Používají se často při výrobě vína, kosmetiky a také k ošetření obalového materiálu potravin. Všechny tři zástupci jsou bez zápachu a bez chutě a jsou považovány za zdravotně nezávadné.

E 210 – 213 kyselina benzoová, benzoan sodný, draselný a vápenatý

Kyselina benzoová se v přírodě vyskytuje hlavně v pryskyřici nebo i v menší míře v brusinkách. Soli kyseliny benzoové se nazývají benzoany. To zní dost nevinně, bohužel tyto konzervační látky neškodné nejsou. Kyselina benzoová a její soli mohou vyvolat pseudoalergické reakce. Především lidé trpící astmatem nebo sennou rýmou mívají nežádoucí astmatické záchvaty a kopřivku. O těchto pseudoalergických reakcích se také diskutuje v souvislosti s dětmi mající poruchy soustředění (ADHD). Tyto negativní účinky se zvyšují v kombinaci s dalšími konzervačními látkami a barvivy. Mimochodem, používání této skupiny konzervačních látek je při výrobě krmiva pro psy a kočky úplně zakázáno!

E 214 – 219 parabeny, soli kyseliny hydroxybenzoové

Éčka řady 214-219 zahrnují pět konzervačních látek, z nichž dvě musely být stáhnuty z trhu z důvodu přímého ohrožení zdraví. Také tři zbývající kandidáti jsou v podezření, že jsou zdraví škodliví. I parabeny mohou vyvolávat pseudoalergické reakce.

E 220 – 228 oxid siřičitý a siřičitanové soli

Ať už sířené sušené ovoce nebo siřičitany v červeném vínu, příliš velké množství oxidu siřičitého nebo příbuzných siřičitanových solí může vést k nepříjemným vedlejším účinkům, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, otupělost a podráždění žaludku a střev. Přesto je oxid siřičitý povolen, a to i v bio produktech.

E 251 – 252 dusičnan sodný a dusičnan draselný

I když nejsou dusičnany jedovaté, nelze jejich konzumaci považovat za nezávadnou. Dusičnany se mohou totiž v těle proměnit v dusitany. Ve spojení s bílkovinami obsaženými v potravinách se mohou během trávicího procesu přeměnit v tzv. karcinogenní nitrosaminy. Dusičnany se využívají především při výrobě uzenin (při nakládání do soli), tvrdých sýrů nebo rybích konzerv.

Seznam k uložení a vytištění

Tento seznam éček je bohužel mnohem delší. Jako praktická pomůcka se při nákupech osvědčila tato tabulka s nejdůležitějšími konzervanty. Tabulku si můžete uložit jako obrázek nebo si ji můžete stáhnout a vytisknout na níže uvedeném odkazu. (Otevřít tabulku jako PDF k uložení nebo vytisknutí)