Hodně pít je zdravé, ale o správném množství se diskutuje. Jednoduchý vzorec řekne každému z nás, kolik vody denně potřebuje. A kromě toho: proč nám vědci doporučují, abychom každé ráno vypili sklenici vody.
- Říká se, že každý by měl vypít dva litry denně. Ve skutečnosti existuje lepší vzorec, kterým bychom se měli řídit.
- Jak podporuje sklenice vody po ránu na lačno vaše zdraví.
- Až do určitého množství smíme připočítat kávu do naší bilance tekutin.
Hodně pít – ano, ale kolik?
Existuje jednoduchý prostředek, jak s malým úsilím udělat hodně pro naše zdraví: pít více vody! Mnoho z nás podceňují pozitivní dopad vody na naše tělo. Bez vody se v našem těle neodehrávají žádné pochody, neboť voda je naším důležitým dopravním prostředkem: voda smývá jedovaté látky z našeho těla, přepravuje vitamíny, stopové prvky a kyslík do každé z našich buněk, vypolštářuje klouby a pomáhá i naší látkové výměně a trávení. Vyrovnaná bilance tekutin stabilizuje i náš oběhový systém a je důležitá pro funkci našeho mozku. Ale kolik vody je pro nás vlastně dobré? Můžeme se spolehnout na náš pocit žízně? A smíme připočítat i kávu?
Všechny otázky na téma pití vody vám zodpovíme zde:
Musíme vypít denně dva litry vody?
Zdraví dospělí by měli vypít denně minimální množství 1,5 litru vody, jak to doporučuje Německá společnost pro výživu (DGE). Neboť opět musíme „doplnit“ tekutinu, kterou během dne ztratíme např. pocením.
Přitom se jedná ostatně o hrubou směrnou hodnotu. Neexistuje žádné množství vypitých tekutin, které by bylo vhodné pro všechny. Ve skutečnosti je náš pitný režim individuální záležitostí. Množství není každý den stejné a závisí na mnoha faktorech, i na naší tělesné hmotnosti. Často potřebujeme více vody, např. když fyzicky pracujeme, sportujeme, je velmi horko nebo jsme nemocní. Abychom mohli ještě přesněji odhadnout množství vody, které denně potřebujeme, vypracovali experti na výživu zjednodušený vzorec, pomocí kterého si každý může vypočítat individuální potřebu tekutin:
[white_box] Správné množství vody – kolik bychom toho měli vypít1 kilogram tělesné hmotnosti x 30 ml = doporučené množství, kolik mililitrů za den vypít
Při hmotnosti 60 kg by bylo tedy množství zhruba 1,8 litru optimální.
Děti mají s ohledem na svou tělesnou hmotnost vyšší spotřebu vody. DGE doporučuje:
- 1 až 4 roky: 820 ml vody
- 4 až 7 let: 940 ml vody
- 7 až 10 let: 970 ml vody
Důležité: nejen množství, ale i hodina je rozhodující! Tělo přijímá vodu nejlépe, když pijeme pravidelně během celého dne. Kdo je chronicky nemocný, např. trpí nemocemi srdce nebo ledvin, musí po konzultaci s lékařem množství tekutin případně snížit.
Podle čeho poznám, že piju příliš málo?
Nejdůležitější znamení nedostatku tekutin: tělo vylučuje méně moči, než je obvyklé, a také barva je tmavší než bývá. Rychle se přidají i tělesné obtíže jako bolesti hlavy, únava a problémy se soustředěním. Čím světlejší je naše moč, tím lépe je regulováno naše hospodaření s vodou a tím lépe funguje i naše látková výměna.
Podporuje sklenice vody vypitá na lačno zdraví?
Ráno vypije většina z nás šálek kávy. Sklenice vody by byla lepší, říkají experti. Přes noc ztratíme hodně vody a probouzíme se tedy opravdu „vysušeni“. Je čas na přídavek! Kávy se přesto nemusíme vzdávat, ale voda opět efektivně doplní naše zásoby tekutiny. Pijete-li rádi kávu, právě ráno si k ní dejte nejlépe ještě sklenici vody.
Na celém světě využívá léčitelství léčivou sílu vody. Voda má v naší látkové výměně opravdu mnoho funkcí. Kdo ráno pije vlažnou vodu na lačný žaludek, podporuje tím z léčitelského hlediska čištění těla a zbavuje se jedů po noční regeneraci. Pít vodu je prospěšné i pro trávení. Voda stimuluje žaludeční a střevní trakt k dalšímu posouvání a vylučování obsahu střeva.
Kolik musím vypít za horka?
Právě při velkém horku bychom měli samozřejmě zvýšit množství vypité tekutiny, protože tělo vylučuje pocením více vody. Při horku to může být až o 1 litr více než obvykle. Podle tělesné námahy může být zapotřebí ještě více vody. . Náš tip: ledově chladné nápoje by se ale neměly pít ani za vysokých teplot. Příliš studené zatěžuje náš organismus, protože studenou tekutinu nejprve musíme ohřát na tělesnou teplotu. Doporučení pro správnou teplotu pití v horkém prostředí je tedy, aby nápoje nebyly ani příliš horné, ani příliš studené – optimální jsou vlažné.
Máme pít i bez pocitu žízně?
Tady nejsou odborníci na výživu zcela jednotni. Zatímco jedni jsou toho názoru, že zdraví a mladí lidé se mohou ještě (!) spolehnout na svůj pocit žízně, druzí varují: když pijeme až tehdy, máme-li žízeň, je už příliš pozdě. Neboť je mnoho lidí, kteří nerozvíjejí správný pocit žízně. Mnoho starších lidí nepije dostatečně a dehydrují rychleji, neboť pocit žízně se zmenšuje s přibývajícím věkem. Navíc vyplavujeme ve vyšším věku ledvinami více vody. Rovněž určité léky působí močopudně. Na pocit žízně by se neměli spoléhat ani lidé se zdravotními omezeními, např. při problémech s ledvinami.
Co se děje, když piju příliš málo?
Již při ztrátě vody 0,5 procenta hlásí tělo pocit žízně. Pokud nevypijeme něco nejpozději v tuto chvíli, povšimneme si nedostatku vody rychle: následkem bývá bolest hlavy, špatné soustředění, únava, vyschlo v ústech a zácpa. Od pěti procent ztráty vody dochází dokonce ke zrychlenému bušení srdce a naše krev houstne. Ale nezávisí jenom na množství, ale i na časovém okamžiku. Naše střevo umí sotva „zpracovat“ více než půl litru vody za hodinu. Náš tip: pijte pokud možno průběžně po celý den. Jestliže necítíte téměř žádný pocit žízně, pokuste se pít alespoň každé dvě hodiny sklenici vody.
Počítá se i voda ze stravy?
I ve stravě přijímáme hodně vody – hlavně pokud jíme hodně zeleniny a ovoce. Vodní meloun a okurka patří se svým podílem vody 97 procent k potravinám s největším obsahem vody. Zelený salát a rajčata dodají až 95 procent, jablka a bobuloviny (jahody, maliny, borůvky) obsahují 85 procent čisté vody. V průměru přijmeme tímto způsobem – pokud jíme vyrovnanou stravu – zhruba 750 až 1000 ml vody z naší stravy. To naši potřebu tekutin sice nepokryje, je to ale dobrý doplněk.
Je možné pít příliš mnoho?
Jestliže vypijeme v krátké době extrémní množství vody (5 až 10 litrů), může dojít ke zdravotním obtížím a hyperhydrataci těla, protože naše hospodaření s minerály se zhroutí – v extrémních případech dojde k otravě vodou (hyponatremie). Symptomy bývají nahromadění vody, zvýšený tep a křeče. Jinak se příliš velké množství vody ale zase jednoduše vyloučí.
Káva a černý čaj – počítají se k vypitému množství?
Káva má povzbuzující účinek na činnost ledvin a působí močopudně. Tento efekt je ale nízký. Proto smíme
kávu a černý čaj v objemu jednoho až dvou šálků v podstatě připočítat do našeho pitného režimu. Ale horké nápoje se nedoporučují kvůli svému obsahu kofeinu k uhašení žízně. A čím více kávy nebo černého čaje se pije, tím je méně pravděpodobné, že budeme pít ještě dostatek zdravých nápojů na žízeň, jako je voda.
Náš závěr: pravidlo vypít denně 2 litry je dobré, ale ne pro všechny
Jestliže jsme dobře hydratováni, umožníme našemu tělu snáze vyplavit jedovaté látky a co možná nejrychleji přepravit živiny do každé z našich buněk. Vypít denně dva litry je proto dobrá orientační hodnota. Ale toto pravidlo byste měli pružně přizpůsobovat vlastním požadavkům: to, kolik vody potřebujeme, závisí i na naší tělesné hmotnosti. Při horku, horečce nebo fyzické námaze by to mělo být o něco více.